Domů » Probíhající reformy ve školství » Změna financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních

Změna financování nepedagogické práce ve veřejných školách a školských zařízeních

Probíhající reformy ve školství

Obce mohou nahlédnout predikci daňového výnosu v kalkulačce MŠMT

Proč změna

  • Stát platí školám činnosti, které často zároveň hradí obec jako externí službu - účetnictví, ICT správa, úklidové služby.
  • Pokud škola uspoří nepedagogické úvazky, stát s odstupem času tyto pozice jako "neobsazené" krátí – mediálně „černé duše“.
  • Obce, resp. kraje umí posoudit a řídit efektivitu provozu škol, včetně nepedagogické práce, lépe než stát, protože znají podmínky konkrétní školy.
  • Úspory z vyšší efektivity může obec investovat dále do školství (např. zlepšit odměňování).
  • Možnost koncentrace služeb, které obec již nyní zajišťuje (technické služby, společná ICT správa, účetnictví, právní služby, administrace projektů).

Co se mění

  • Obce a kraje jakožto zřizovatelé přebírají odpovědnost za financování nepedagogické práce z navýšeného podílu na sdílených daních.
  • Státní rozpočet bude financovat pouze pedagogickou práci ve školách, přípravu na řidičská oprávnění, svářečské průkazy a zajištění povinné výuky plavání.
  • Zákon o RUD navyšuje podíl obcí a krajů.
  • Školský zákon stanoví odpovědnost zřizovatelů za zajišťování výdajů na nepedagogickou práci a ostatní neinvestiční výdaje na zřizovatele (kraje a obce).

Co se nemění

  • Týká se pouze obcí zřizujících školu nebo školské zařízení.
  • Zaměstnavatelem nepedagogických zaměstnanců může být i nadále škola.
  • Povinnost zajišťovat školní stravování – posiluje se odpovědnost zřizovatele školy.

Základní informace

Cíl reformy

Stát se v rámci nového systému zavazuje financovat pouze pedagogickou práci ve veřejných školách a školských zařízeních, zatímco zřizovatelé, tedy obce, kraje a dobrovolné svazky obcí, budou odpovídat za nepedagogickou práci, většinu ostatních neinvestičních výdajů a provozní náklady. Změna umožní zřizovatelům lépe plánovat rozpočet a zaměřit se na optimalizaci provozních činností.

 

„Navrhované změny přinášejí spravedlivější rozdělování peněžních prostředků, posilují pravomoci zřizovatelů a zajišťují dlouhodobější stabilitu finančního systému školství,“

- uvedl Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Nový model zavádí systém vah, který zohledňuje specifické potřeby různých „typů“ škol a školských zařízení. Počítá se zvýhodněním na děti mateřských škol. Zohledněny jsou také vyšší jednotkové náklady spojené s nepedagogickou prací ve speciálních školách a třídách, kde bude navrhnut dvojnásobný výnos na žáka. Na dítě v dětském domově se navrhuje dokonce devítinásobný výnos. Tato opatření zajistí, že obce zřizující školy vzdělávající děti nebo žáky s vyššími nároky na vzdělávání budou mít odpovídající podporu. Motivačním bonusem ve výši 20 % v rozpočtovém určení daní bude podpořena také spolupráce obcí v oblasti svazkových základních škol.

 

Pro učitele nový systém přinese jistotu a stabilitu. Prostředky rozpočtované ze státního rozpočtu na platy učitelů budou využity pouze na financování pedagogické práce a nebude docházet k přesunům za účelem dofinancování práce nepedagogické. To umožní učitelům soustředit se na zlepšování výuky a profesní rozvoj.

 

Objem prostředků pro obce a kraje na nepedagogické pracovníky, jako jsou školníci, kuchařky či administrativní pracovníci, je garantován automatickou valorizací spojenou s výnosem z daní v souladu s ekonomickým vývojem. Obce a kraje v roli zřizovatelů získají možnost spolurozhodovat o zajištění nepedagogických činností, což jim umožní pružně reagovat na potřeby jednotlivých škol a efektivněji plánovat provozní náklady.

 

Nový model vytvoří předpoklady pro odbřemenění ředitelů malých škol a školských zařízení od provozních starostí, jako je zajišťování účetnictví, úklidu či údržby, pokud dané činnosti budou centralizovány u zřizovatele. Tím získají více času na klíčové oblasti své práce, především na vedení pedagogického týmu, zvyšování kvality výuky a rozvoj vzdělávacích programů.

 

 

MŠMT si od této změny slibuje vyšší stabilitu a předvídatelnost financování, které umožní lépe podporovat školy, optimalizovat provozní náklady a investovat do kvality vzdělávání. Pro zřizovatele i ředitele chystá metodickou podporu v podobě seminářů a metodických materiálů v návaznosti na vývoj legislativního procesu.

Podíl obcí a krajů na RUD od 1. 1. 2026

  • Obce 25,93 %
  • Kraje 10,23 %
  • Cca + 32,4 mld. Kč

FAQ

Zákon upravuje pouze převod financování, pracovně-právních vztahů se novela netýká, v této oblasti není nutné nic měnit. Nepedagogičtí pracovníci mohou i nadále zůstat zaměstnanci školy a kromě zdroje financování se nic nezmění. Je rovněž možné, aby některé nepedagogické pracovníky zaměstnávala přímo obec jakožto zřizovatel, typicky např. pracovníky úklidu, údržby či správy budov, IT techniky atp. Třetí možností je zajištění nepedagogické práce dodavatelsky na základě uzavření smlouvy s dalším subjektem, a to buď u jiné organizace zřizované stejným zřizovatelem (např. městské technické služby), nebo u externí firmy (nejčastěji účetnictví, BOZP, školní stravování).

Půjde o převod financování nebo také pracovně-právních vztahů? Bude muset nepedagogické pracovníky nově zaměstnávat obec?

To záleží na konkrétní situaci, ale platí obecné pravidlo, že zaměstnavatel nebo jím pověřená osoba. V případě, že je práce zajišťována externím subjektem, je vhodné toto ošetřit ve smluvních podmínkách.

Kdo bude hodnotit, jestli je nepedagogická práce odvedená v dostatečné kvalitě?

Návrh novely zákona počítá s převodem financování všech nepedagogických pracovníků bez výjimek.

Nově bude financovat zřizovatel uklízečky a kuchařky, nebo i tzv. „nepedagogy na ředitelství“? Tedy například asistentku ředitele, účetní, nepedagogického zástupce ředitele?

Děti v dětských skupinách se do RUD pro účely financování nepedagogické práce nezapočítávají. Dětské skupiny jsou financovány zcela odděleně prostřednictvím dotace MPSV provozovateli. V případě lesních mateřských škol je situace stejná jako u mateřských škol. Pokud je lesní mateřská škola zřizovaná obcí zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení, pak se děti v ní do RUD započítávají.

Započítávají se do RUD na nepedagogy i děti dětských skupin, lesních školek?

Nižší objem peněžních prostředků u některých obcí v kalkulačce MŠMT (Nepedagogové - srovnání) je způsoben především tím, že stávající systém financování nepedagogické práce ve školách ze státního rozpočtu je výhodnější v případě, že obec zřizuje více menších samostatných škol než jednu větší organizaci společnou pro mateřskou a základní školu nebo škola má velmi nízký průměrný počet dětí/žáků na třídu. Dosavadní financování nepedagogické práce ve školách je založeno na počtech tříd, zatímco návrh je založen na počtech dětí a žáků ve školách či vybraných školských zařízeních. Pro lepší financování nepedagogické práce je proto možné buď efektivněji nastavit její provádění (např. sdílení zaměstnanců), nebo navýšit průměrný počet dětí a žáků ve třídách spojením méně početných tříd, nebo spolupracovat s dalšími obcemi formou svazkových škol.

Ve zveřejněné tabulce „Rozdělení prostředků obcím“ máme ve výsledku méně peněz. Čím je to způsobeno? Co můžeme udělat, aby se objem peněz navýšil?

Zde je třeba zejména nastavit komunikaci mezi zřizovatelem a ředitelem zřizované organizace – školy a školského zařízení. Doporučujeme, aby se zřizovatel podrobněji seznámil s reálným provozem školy a školského zařízení, organizací a rozsahem nepedagogické práce, výší úvazků, technickoprovozními podmínkami, reálným objemem peněžních prostředků na platy… a následně společně s ředitelem hledali efektivní zajištění nepedagogické práce, která je potřebná pro bezproblémový provoz a rozvoj školy a školského zařízení.

Jak může zřizovatel optimalizovat nepedagogickou práci, když nezná okruhy činností, které musí zabezpečit ředitel školy pro provoz školy, ani jejich nákladnost.

Současný systém není postaven na financování reálných nákladů, přesto normované průměrné platy nejsou pod úrovní minimální mzdy či zaručeného platu pro rok 2025. Do kalkulace jsou tyto průměrné platy zahrnuty.

Počítá se v kalkulaci s tabulkovými platy nebo se zaručenými platy?

Školní jídelny nemají sice pro výpočet RUD vlastní koeficient, ale neznamená to, že by zřizovatel na ně nedostával peníze. Objem peněžních prostředků na školní stravování je promítnut do výnosu na dítě či žáka. Tedy jinak řečeno, peníze na stravování jdou zřizovateli na každé dítě v MŠ či žáka ZŠ nebo SŠ a dostane je v celkovém výnosu školského RUD, bez ohledu na to, zda se dítě nebo žák v zařízení školního stravování stravuje. Dále pak bude záležet, jak je školní stravování v obci organizováno – zda má každá škola svou školní jídelnu, nebo je školní jídelna společná pro více organizací, nebo zda stravování zajišťuje jiný subjekt. A podle toho zřizovatel alokuje prostředky na školní stravování konkrétní organizaci či jinému subjektu (např. soukromé školní jídelně). Soukromé školní jídelny nebudou již dostávat finance na stravování dětí a žáků z veřejných škol, neboť tyto peníze jsou již v RUD zřizovatele školy.

Jak to bude s financováním školních jídelen? Na ty už peníze zřizovatel dostávat nebude vůbec?

Odkazy

Odkazy

Kontakty

STŘEDNÍ ČLÁNEK PODPORY
Infolinka (PO – PÁ 8-16): +420 234 811 246
E-mailová poradna: stredniclanek@msmt.gov.cz

Copyright © 2026 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Vytvořeno ve spolupráci s 200solutions s.r.o.