MŠMT v rámci projektu IPs Střední článek podpory uspořádalo 16. dubna 2024 1. odborný panel, který se zaměřil na téma „Kultura a Klima školy: Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce“. Úvodního slova se ujala ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů Jana Šmíd Winterová, která představila klíčové body diskuse.
Řečníci 1. odborného panelu
Mezi řečníky odborného panelu byli zástupci ministerstev:
- Ferdinand Hrdlička – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- Pavel Houška – Ministerstvo práce a sociálních věcí
- Kamila Lindauerová – Ministerstvo vnitra
Dalšími řečníky odborného panelu byli i přizvaní hosté:
- Lenka Felcmanová – Univerzita Karlova a předsedkyně Society for All, z.s.
- Tereza Svačinová – projektová manažerka Society for all, z.s.
- Martina Koplová – expertka projektu Signály
- Dana Lipová – ředitelka Nadace Sirius
- Karel Straka – koordinátor mezioborové spolupráce Most
- Kamila Michálková – case managerka
- Milan Märc – náměstek primátora Chomutov
- Libuše Slavíková – ředitelka ZŠ Chomutov, Zahradní 2565
- Štěpánka Vošická – ředitelka MŠ Čtyřlístek, radní Lysá nad Labem
- Alexandra Hynešová – vedoucí oddělení OSPOD, Magistrát města Most
- Klára Zelenková – PPP Pardubice
- Veronika Dobiášová – praktická lékařka pro děti a dorost
1. část odborného panelu – Proč vznikla karta KID – sjednocení signálů ohroženého dítěte a jednotné postupy + implementace nástroje
Alena Zábojníková, vedoucí oddělení metodické podpory SČ představila význam spolupráce mezi ministerstvy, odborníky a akademiky při tvorbě a implementaci Karty KID.
Předsedkyně SOFA a lektorka Univerzity Karlovy Lenka Felcmanová se v prvním bloku odborného panelu věnovala důvodům vzniku Karty KID, na které spolupracovala čtyři ministerstva a tehdy ještě Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s. – nyní Society for All,z.s. Mezioborová spolupráce rezonovala celým panelem jako nezbytná součást efektivní a včasné pomoci ohroženým dětem. Zmocněnec pro wellbeing Ferdinand Hrdlička z MŠMT zároveň jako neoddělitelnou součást úspěšné implementace Karty KID uvedl podporu neziskovým sektorem či akademickou sférou. Škola podle něj má hrát roli leadera komunity v regionu, který má ty pravomoci a schopnosti zajistit kooperaci. Předností Karty KID je její jednoduchost a určitá „strohost“, která rychle pomůže rozpoznat signály ohrožení dítěte a navede, jak postupovat.
Pavel Houška jako zástupce MPSV poprvé zmínil roli prevence a preventivních aktivit, které dlouhodobě na jeho resortu podporují. Uvedl zajímavé projekty síťování aktérů – pediatrů, městské policie, OSPODu a MŠMT, které vedly k vymezení rolí, kompetencí a využití stávajících komunitních zdrojů v kontextu omezených financí.
Kamila Lindauerová z MV souhlasila, že prevence je vždycky levnější a výhodnější nástroj než represe. K urychlení a zefektivnění pomoci je podle ní důležité vystoupit z určitých limitů jednotlivých resortů a nastoupit na vlnu mezioborové spolupráce. Ve svém příspěvku uvedla zajímavý postřeh, že vlastně kdokoliv, kdo se setkává každodenně s dětmi, díky Kartě KID může rozpoznat signály špatného zacházení, i když není přímo odborník na dětskou problematiku.
Na závěr prvního bloku pan Hrdlička ještě upřesnil, že tato problematika se netýká jen cíleného nevhodného chování směrem k dětem, ale i „zanedbávání“ jeho potřeb v souvislosti s nedostatečnými rodičovskými kompetencemi.
2. část odborného panelu – Včasná identifikace ohrožených dětí a mezioborová spolupráce v jejich podpoře
Ve druhém bloku Martina Koplová z organizace Society for All představila podrobně a více prakticky Kartu KID i s jednotlivými přílohami a metodikami „…co dělat, když“. Zaměřila se více na samotný terén a mezioborové platformy s jejich územními specifiky. Popisuje jednotlivé karty pro děti, pro rodiče, veřejnost a související metodiky, které vymezují role a kompetence mezi jednotlivými účastníky a nástroj case managementu. Z dosavadních zkušeností totiž vyplynulo, že někomu není jasné „co, kdo má/může dělat“ a kam až sahají pravomoci např. OSPODu, policie, učitelů a dalších. To nakonec potvrdila i Dana Lipová z Nadace Sirius, která uvedla, že někdy nedochází k nahlašování případů ohrožených dětí. To bylo motivací k vytvoření příručky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol“, která má pomoci učitelům překonat určité bariéry, a dále příručku „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD. „Doporučení pro praxi“ určenou pro lékaře.
Karel Straka, který má bohaté zkušenosti z terénu, zdůraznil přínosy osobního a pokud možno pravidelného setkávání formou např. kazuistického semináře. Spolupráci case managera se školou představila Kamila Michálková, která spočívá nejprve v mapování sociální situace rodin, vytipování silných a slabých stránek a stanovení konkrétních kroků ke zlepšení. Z jejího vystoupení bylo patrné, že pro roli case managera je důležitá empatie, aby rodina chtěla navázat spolupráci.
3. část odborného panelu – Sdílení dobré praxe mezioborové spolupráce při podpoře ohrožených dětí
Třetí závěrečný blok setkání navázal zkušenostmi konkrétních odborníků. Dětská lékařka Veronika Dobiášová potvrdila praktičnost Karty KID hlavně z pohledu využívání uvedených postupů a kontaktů na jednotlivá pracoviště. Přidala cennou zkušenost ze setkávání s ostatními lékaři, kteří bohužel nemají dostatečné kapacity kartu využívat nebo se cítí vyhořelí. V kontextu celého panelu je třeba s touto informací pracovat určitě i u jiných profesí a provést potřebné kroky, aby k tomuto nedocházelo. Klára Zelenková z PPP Pardubice představila širokou spolupráci s ostatními institucemi od školy až po klinické psychology a neziskové organizace. Pořádají výjezdní metodická setkání s pedagogy MŠ a ZŠ, kde se chystají představovat Kartu KID. Pravomoci OSPOD vysvětlila vedoucí oddělení Alexandra Hynešová. Její spolupracovníci dle ní mohou působit jako určití koordinátoři. Občas narážejí na bariéry v podobě meziresortního nepropojení a neporozumění, ale díky projektu Signály došlo ke zlepšení. Ve svém příspěvku vyzdvihla lidské poznávání a potkávání, např. při kazuistických seminářích, o kterých mluvil už Karel Straka, a které pomohly vzájemné komunikaci, vysvětlení kompetencí a nepřiměřených očekávání.
Tandemovou spolupráci mezi školou a zřizovatelem popsali náměstek primátora Marek Märc a ředitelka ZŠ Libuše Slavíková. Shodli se na tom, že práce je oboustranně velice náročná, a proto je třeba vytvářet a udržovat pomocné pozice ve školských poradenských pracovištích. Tato potřeba však naráží na překážky ve formě omezených financí či nedostatku samotných pracovníků. Zazněly zde konkrétní příklady preventivních programů z oblasti sociální či Perinatal, což je cílený screening pro maminky již v porodnicích.
Paní ředitelka Vošická popsala, že zkušenosti s traumaty mají bohužel již tříleté děti a školka se někdy pro ně stává i “druhým” domovem. Je potřeba si uvědomit, že to také bývá první instituce po rodině, ve které dítě žije a tráví mnoho času. Právě proto by učitelé v MŠ měli být vyškolení a znalí podobných osvětových nástrojů jako je Karta KID.
Závěrečné slovo patřilo vedoucí oddělení Aleně Zábojníkové, která vyjádřila přesvědčení v pokračování nastavené spolupráce a vzájemné pomoci při nastavování systému včasné identifikace a práce s ohroženými dětmi.
Závěry
Z diskuse odborníků vyplynula následující doporučení a přání:
- Podporovat opatření pro včasnou identifikaci ohrožených dětí. S kumulací zraňujících zkušeností z dětství roste negativní dopad nejen na zdravý vývoj jedince, ale i na jeho dospělý život. V konečném důsledku se zvyšují nároky a výdaje na systém, zdravotnictví, prevenci kriminality apod.
- Chápat důležitost mezioborové a multidisciplinární spolupráce – měla by se stát trvalým prvkem v problematice ochrany dítěte. Z tohoto důvodu je potřeba ji i legislativně ukotvit a „pečovat“ o ni.
- Stanovit koordinátora pro zajištění funkční meziresortní spolupráce, který bude aktivity řídit mezi jednotlivými aktéry.
- Novelizovat školský zákon/ukotvit školní sociální práci ve školském zákoně.
- Věnovat pozornost spolupráci a součinnosti s rodinou dítěte. Prvotní screening může probíhat už v porodnici.
- Šířit Kartu KID mezi učitele a další pracovníky škol – škola je nejčastějším místem prvotního záchytu ohroženého dítěte, tím se může předejít horším následkům.
- Poskytnout potřebnou podporu a pomoc pedagogům, lékařům a dalším profesím v úzkém kontaktu s dětmi, jelikož je zřejmé, že většímu využívání Karty KID a dalších metodik brání kromě jiného zahlcenost, přepracovanost či vyhoření v těchto profesích. Je třeba s tímto faktem pracovat na jednotlivých resortech.
- Sdílet dobrou, ale i špatnou praxi, a tím pomáhat ostatním při identifikaci a následném řešení problémů.
Videozáznam
Brožura s medailonky řečníků
Zajímavé odkazy
Jednotlivé Karty KID rozdělené dle profesí spolu s podrobnými metodikami
- https://www.societyforall.cz/karta-kid
- https://www.societyforall.cz/karta-kid-pro-skoly
- https://www.societyforall.cz/karta-kid-pro-policisty-a-hasice
- https://www.societyforall.cz/karta-kid-pro-zdravotniky
- https://www.societyforall.cz/karta-kid-pro-deti-rodice-a-laickou-verejnost
Informace o projektu Signály
Videokurz „Jak identifikovat ohrožené děti“
Metodický portál MŠMT o vzdělávání
Projekt Střední článek podpory
Nadace Sirius – Problematika násilí na dětech, týrání, zneužívání a zanedbávání
Metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže – Příloha č. 5
Další užitečné odkazy
- https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
- www.msmt.cz
- www.mvcr.cz
- www.mpsv.cz
- www.mzcr.cz
- www.pedf.cuni.cz
- www.nadacesirius.cz
- https://mesto.chomutov.cz/
- https://www.mesto-most.cz/
- www.zschanov.cz
- https://2zscv.cz/
- https://www.ppp-pardubice.cz/
- https://www.ms-ctyrlistek.cz/
- https://www.pravonadetstvi.cz/
Realizace výše zmíněného odborného panelu je financována z projektu “Střední článek podpory”, reg. č. CZ.02.02.02/00/22_005/0004237.
